Divoká, dravá voda byla,
zůstaly jen těžké kameny,
úhor i úrodu odplavila
a uhasila plameny, plameny.
Tady se doufalo, tady se silo,
tady se stavěl rodný dům,
všechno se smetlo, odplavilo,
je dobře jenom kamenům.
Jen kamenům.
Jsou servány mosty, servány hráze,
ohně jak výčitky zhaseny,
umřela bolest, srdci je blaze,
mrtvý je zaživa spasený.
Povodeň přišla, bahno zbylo,
snad v něm zas život vzklíčí,
při vzniku světa to také tak bylo,
vždycky se všechno časem zničí.
Povodeň přišla, i bílé ráno,
a Pán Bůh řek´ vlídně: Dost!
Svět začne znovu, nevídáno.
I konec světa je zkušenost.
zůstaly jen těžké kameny,
úhor i úrodu odplavila
a uhasila plameny, plameny.
Tady se doufalo, tady se silo,
tady se stavěl rodný dům,
všechno se smetlo, odplavilo,
je dobře jenom kamenům.
Jen kamenům.
Jsou servány mosty, servány hráze,
ohně jak výčitky zhaseny,
umřela bolest, srdci je blaze,
mrtvý je zaživa spasený.
Povodeň přišla, bahno zbylo,
snad v něm zas život vzklíčí,
při vzniku světa to také tak bylo,
vždycky se všechno časem zničí.
Povodeň přišla, i bílé ráno,
a Pán Bůh řek´ vlídně: Dost!
Svět začne znovu, nevídáno.
I konec světa je zkušenost.
envoyé par Stanislava - 30/8/2022 - 18:05
Langue: italien
Versione italiana di Stanislava
VENNE L'ACQUA FURIOSA, VIOLENTA
Venne l'acqua furiosa, violenta,
rimasero solo pesanti pietre.
Portò via la terra dai campi a riposo, e anche il raccolto,
e spense le fiamme, le fiamme.
Qui si sperava, qui si seminava,
qui si costruiva la casa natale,
tutto fu spazzato via, portato via dalla corrente,
soltanto le pietre stanno bene.
Solo le pietre.
I ponti sono tirati giù, le dighe divelte,
i fuochi spenti come i rimorsi.
È morto il dolore, il cuore prova beatitudine,
il defunto è redento in vita.
Ci fu l'alluvione, è rimasto il fango;
speriamo che dentro ci germogli una nuova vita.
Andò così anche durante la creazione del mondo,
e con il tempo sempre tutto si distrugge.
Ci fu l'alluvione, e poi un mattino bianco,
e Dio disse amabilmente: Basta!
Il mondo ripartirà da capo, cosa mai vista.
Anche la fine del mondo è un'esperienza.
Venne l'acqua furiosa, violenta,
rimasero solo pesanti pietre.
Portò via la terra dai campi a riposo, e anche il raccolto,
e spense le fiamme, le fiamme.
Qui si sperava, qui si seminava,
qui si costruiva la casa natale,
tutto fu spazzato via, portato via dalla corrente,
soltanto le pietre stanno bene.
Solo le pietre.
I ponti sono tirati giù, le dighe divelte,
i fuochi spenti come i rimorsi.
È morto il dolore, il cuore prova beatitudine,
il defunto è redento in vita.
Ci fu l'alluvione, è rimasto il fango;
speriamo che dentro ci germogli una nuova vita.
Andò così anche durante la creazione del mondo,
e con il tempo sempre tutto si distrugge.
Ci fu l'alluvione, e poi un mattino bianco,
e Dio disse amabilmente: Basta!
Il mondo ripartirà da capo, cosa mai vista.
Anche la fine del mondo è un'esperienza.
envoyé par Stanislava - 30/8/2022 - 18:07
×
Musica/Music/Hudba: Lenka Lichtenberg
2022
Thieves of Dreams/ Zloději snů. Songs of Theresienstadt’s Secret Poetess
blogfoolk.com
2. Zas v slunci zlatém (Once again in golden sunlight)
3. Čekáme kdesi na konci aleje (Waiting at the end of an alley)
4. Zázraky (Miracles)
5. Studený soumrak byl, můj milý (It was a cold dusk)
6. Zvyk, to je příšera (Habit is a monster)
7. Utíkej, utíkej, člověče (Run, run, little human)
8. Divoká, dravá voda byla (Wild, beastly water)
9. Koleda, koleda (Trick or treat)
10. Jdou naše nohy (Feet are marching)
11. Chtěla jsem tě proklít, hořká zemi (I wanted to curse you, bitter land)
12. Můj ráji samoty (My paradise of solitude)
13. Ženeme čas (We're chasing time)
14. Mám vlastní trud (I have my own grief)
15. Neptej se, můj milý (Don't ask me, my love)
16. Maminka (Maminka)