Je nádhernej večer, tak začínám psát a víno mi dodalo sil. Bůh mi byl svědkem, kdy měl jsem tě rád - to tenkrát snad jete byl.
Tvý dopisy vechny jsem tisíckrát čet,v nich stálo, jak v tvým klínu spím.
Vak s posledním volnem se roztřítil svět v něm nikdy tě neopustím. Pak u vlaku ty - cizí ena!
Promiň mi, e jsem ti lhal. Jetě teď slyím tě touebně sténat.
Tu tvoji fotku jsem roztrhal. U nepřijdu nikdy tou pěinou k vám.Ví, já jsem teď tady, ty tam. U díry v blátě se sám sebe ptám, a sám si i odpovídám...
...proč u vlaku jste stály na mně ste se smály, ty a moje máma, starí cizí dáma.
Dětskej pokoj k smíchu, povečeřím v tichu. Rozhovory váznou, vdyť mám dui prázdnou.
Vzpomínky jen bolí a u na cokoli. Ztracenej je klíč... U abych byl pryč!
Zpátky se chci vrátit, ne se tady ztratit. Fronta zpátky láká, domov pro vojáka.
Kdy země je rozrytá polibky děl a hvízdání protíná vzduch, píe ti kacíř, co do pekla chtěl pro mámení barevnejch stuh.
Pro tenhle okamik nemůu lhát a utíkat jak malej kluk. Ať jinej zabuí u vaich vrat - mě uhranul polnice zvuk.
Kdy zatroubí nám k boji, tak to za to stojí. Nenávist i láska - kolem země praská. Plameny se mají, kdy si s náma hrají. Pak nastane klid a my snad můem jít kadej do svý díry bez Boha a víry. Z ulápnutejch branců zbyla banda kanců!
Tak se teda měj a něco si přej, ne se nebe zřítí a tím skončí ití.
A tak posílám ti pozdrav z fronty.
Oheň u přestává hřát. Víno je silný a teploučký střílny přijmou mě s láskou a odejdu spát.
Tvý dopisy vechny jsem tisíckrát čet,v nich stálo, jak v tvým klínu spím.
Vak s posledním volnem se roztřítil svět v něm nikdy tě neopustím. Pak u vlaku ty - cizí ena!
Promiň mi, e jsem ti lhal. Jetě teď slyím tě touebně sténat.
Tu tvoji fotku jsem roztrhal. U nepřijdu nikdy tou pěinou k vám.Ví, já jsem teď tady, ty tam. U díry v blátě se sám sebe ptám, a sám si i odpovídám...
...proč u vlaku jste stály na mně ste se smály, ty a moje máma, starí cizí dáma.
Dětskej pokoj k smíchu, povečeřím v tichu. Rozhovory váznou, vdyť mám dui prázdnou.
Vzpomínky jen bolí a u na cokoli. Ztracenej je klíč... U abych byl pryč!
Zpátky se chci vrátit, ne se tady ztratit. Fronta zpátky láká, domov pro vojáka.
Kdy země je rozrytá polibky děl a hvízdání protíná vzduch, píe ti kacíř, co do pekla chtěl pro mámení barevnejch stuh.
Pro tenhle okamik nemůu lhát a utíkat jak malej kluk. Ať jinej zabuí u vaich vrat - mě uhranul polnice zvuk.
Kdy zatroubí nám k boji, tak to za to stojí. Nenávist i láska - kolem země praská. Plameny se mají, kdy si s náma hrají. Pak nastane klid a my snad můem jít kadej do svý díry bez Boha a víry. Z ulápnutejch branců zbyla banda kanců!
Tak se teda měj a něco si přej, ne se nebe zřítí a tím skončí ití.
A tak posílám ti pozdrav z fronty.
Oheň u přestává hřát. Víno je silný a teploučký střílny přijmou mě s láskou a odejdu spát.
×