Originale | Version française – À L'ATELIER DE COUTURE – Marco Valdo M.I. ... |
אין שאַפּ, אָדער די סװעט־שאַפּ | À L'ATELIER DE COUTURE |
| |
עס רױשן אין שאַפּ אַזױ װילד די מאַשינען, | Ici à l'atelier, règne le chahut infernal des machines |
אַז אָפֿטמאָל פֿאַרגעס איך אין רױש דאָס איך בין; ― | Souvent, dans ce vacarme, j'oublie qui je suis ; |
איך װער אין דעם שרעקלעכן טומל פֿאַרלאָרן, | Dans ce bruit terrifiant, je me perds et je suis |
מײן איך װערט דאָרט בטל, איך װער אַ מאַשין; | Comme vide : je deviens une machine. |
איך אַרבעט, און אַרבעט אָן חשבון, | Travail, travail, travail, sans s'arrêter. |
עס שאַפֿט זיך, און שאַפֿט זיך, און שאַפֿט זיך אָן צאָל; | On produit, on fabrique, on fabrique, on produit à l'infini : |
פֿאַר װאָס? און פֿאַר װעמען? איך װײס ניט, איך פֿרעג ניט, ― | Je ne sais pas, je ne demande pas pourquoi ? Et pour qui ? |
װי קומט אַ מאַשינע צו דענקען אַ מאָל? | Une machine, peut-elle jamais penser ? … |
| |
ניט דאָ קײן געפֿיל, קײן געדאַנק, קײן פֿאַרשטאַנד גאָר: - | Ici, il n'y a aucun sentiment, ni raison, ni pensée, |
די ביטערע, בלוטיגע, אַרבעט דערשלאָגט | Le travail dur et brutal anéantit |
דאָס עדעלסטע, שײנסטע און בעסטע דאָס רײַכסטע, | Tout : le fin, le bien, le bon, le sensé, |
דאָס טיפֿסטע, דאָס העכסטע װאָס לעבן פֿאַרמאָגט. | Tout ce qui donne ses dimensions à la vie. |
עס שװינדן סעקונדן, מינוטן און שטונדן, | Les secondes, les minutes, les heures, les journées |
גאָר זעגלשנעל לױפֿן די נעכט מיט די טעג; - | Volent comme voiles au vent, les jours et les nuits ; |
איך טרײַב די מאַשין גלײַך איך װיל זײ דעריאָגן, | Et moi, je pédale à ma machine pour les dépasser, |
איך יאָג אָן אַ שׂכל, איך יאָג אָן אַ ברעג | Je les poursuis comme un fou, comme un forcené. |
| |
דער זײגער אין װאָרקשאַפ, ער רוט ניט אַפֿילו, | L'horloge à l'atelier jamais ne s'arrête, |
ער װײסט אַלץ, און קלאַפּט אַלץ, און װעקט נאָכאַנאַנד; - | Elle scande tout, tic-tac – tic-tac, et tout toujours réveille; |
געזאָגט האָט אַ מענטש מיר אַ מאָל די באַדײַטונג: | Ce qu'elle veut dire, quelqu'un autrefois me l'a dit, |
זײַן װײסן און װעקן, דאָרט לײגט אַ פֿאַרשטאַנד; | Scander et tenir éveillés : c'est un motif précis. |
נאָר עטװאָס געדענקט זיך מיר, פּונקט װי פֿון חלום; - | Je me rappelle quelque chose, comme un rêve : |
דער זײגער, ער װעקט אין מיר לעבן און זין, | L'horloge réveillait sens et vie en moi |
און נאָך עפּעס, - איך האָב פֿאַרגעסן, - ניט פֿרעגט עס! | Et encore autre chose – mais j'ai oublié quoi, ne me le demandez pas ! |
איך װײס ניט, איך װײס ניט, איך בין אַ מאַשין!... | Je ne sais pas, je ne sais pas, je suis une machine ! … |
| |
און צײַטנװײַז װען איך דערהער שױן דעם זײגער | Et parfois, quand j'écoute l'horloge |
פֿאַרשטײ איך גאַנץ אַנדערס זײַן װײַסן, זײַן שפּראַך, | Elle me parle, et moi, je comprends ce qu'elle dit ; |
מיר דאַכט, אַז עס נוקעט מיך אומרו, | Son tic-tac à devenir fou, ce tic-tac maudit |
'ך זאָל אַרבעטן, אַרבעטן, מערער אַ סך. | Pousse à travailler, trimer, peiner davantage. |
איך הער אין זײַן טאָן נאָר דעם באָס װילדן בײזער. | Dans ce tic-tac, j'entends la voix âpre du patron, |
זײַן פֿינסטערן קוק אין די װײַסער די צװײ; - | Comme lui, droit dans les yeux, elle me regarde ; |
דער זײגער, מיר סקרוכעט, מיר דאַכט אַז ער טרײַבט מיך | L'horloge me pousse, j'en ai des frissons |
און רופֿט מיך: “מאַשינע!”, און שרײַט צו מיר: “נײ!”... | Elle crie « Couds ! » et m'appelle « Machine ! ». |
| |
נאָר דאַן װען'ס איז שטילער דער װילדער געטומל, | Seulement quand cesse cet effroyable vacarme |
אַװעק איז דער מײַסטער אין מיטאַגצײַטשטונד, | Et que le boss part pour la pause déjeuner, |
אָ, הײבט אין קאָפּ בײַ מיר גלײַך אָן צו טאָגן, | Alors dans ma tête l'aube se lève , |
אין הערצן צו ציען, - איך פֿיל דאַן מײַן װוּנד; - | Et en moi, je me sens encore plus blessé. |
און ביטערע טרערן, און זודיקע טרײנען | Et je pleure d'amères et brûlantes larmes |
באָנעצן מײַן מאָגערען מיטאַג, מײַן ברױט, - | Elles mouillent mon dîner – ma croûte de pain, |
עס װערגט מיך, איך קען ניט מער עסען, איך קען ניט! | Elles me suffoquent… je n'arrive pas à manger, impossible ! |
אָ, שרעקליכע פּראַצע! אָ, ביטערע נױט! | Quelle terrible peine, quel horrible destin ! |
| |
'ס דערשײַנט מיר די שאַפּ מיטאָגצײַטשטונדע | À midi, l'atelier ressemble |
אַ בלוטיגע שלאַכטפֿעלד, װען דאַרט װערד גערוט: | À un champ après la bataille |
אַרום און אַרום זע איך ליגן הרוגים, | Autour de moi, je vois les morts à terre |
עס לאַרעמט פֿון ד'ערד דאָס פֿאַרגאָסנע בלוט... | Et sur sol, le sang versé se lamente |
אײן װײַלע, און באַלט װערד געפּױקט אַ טרעװאָגע, | Une trêve, et soudain sonne la sirène, |
די טױטע דערװאַכן, עס לעבט אױף די שלאַכט, | Les morts ressuscitent et la bataille recommence : |
עס קעמפֿן די טרופּעס פֿאַר פֿרעמדע, פֿאַר פֿרעמדע, | Les cadavres se battent pour des étrangers, |
און שטרײַטן, און פֿאַלן, און זינקן אין נאַכט. | Ils luttent, meurent et se noient dans l'obscurité. |
| |
איך קוק אױף דעם קאַמף־פּלאַן מיט ביטערן צרהן, | Je contemple ce massacre avec une rage amère, |
מיט שרעק, מיט נקמה, מיט העלישער פּײַן; ― | Avec horreur, avec douleur, j'aspire à la vengeance ; |
דער זײגער, יעצט הער איך אים ריכטיק, ער װעקט עס; | Mais voilà que j'entends l'horloge dire |
“אַ סוף צו די קנעכטשאַפֿט, אַ סוף זאָל עס זײַן!” | « Assez cet esclavage, ça doit finir ! » |
ער מינטערט אין מיר מײַן פֿאַרשטאַנד, די געפֿילן, | Elle réveille mes sens et ma raison, |
און װײַזט װי עס לױפֿן די שטונדן אַהין; | Et me montre comme le temps maintenant fuit ; |
אַן עלנטער בלײַב איך, װי לאַנג איך װעל שװײַגן, | Je resterai malheureux tant que je me tairai, |
פֿאַרלאָרן, װי לאַנג איך פֿאַרבלײַב װאָס איך בין... | Je serai perdu au monde, si je reste ce que je suis |
| |
דער מענטש װעלכער שלאָפֿט אין מיר, הײבט אָן דערװאַכן, | L'homme qui dort en moi commence à se réveiller |
דער קנעכט, װעלכער װאַכט אין מיר, שלאָפֿט דאַכט זיך אײַן; ― | Et l'esclave en moi commence à s'endormir ; |
אַצינד איז די ריכטיקע שטונדע געקומען! | Maintenant, le bon moment est arrivé ! |
אַ סוף צו דעם עלנט, אַ סוף זאָל עס זײַן!... | Suffit avec la misère, ça doit finir ! |
נאָר פּלוצלינג ― דער װיסטל, דער באָס ― אַ טרעװאָגע! | Mais, tout à coup, le sifflet : alerte, le patron ! |
איך װער אָן דעם שׂכל, פֿאַרגעס, װוּ איך בין, ― | J'oublie ma résolution ; à nouveau, je turbine. |
עס טומלט, מען קאַמפֿט, אָ, מײַן איך איז פֿאַרלאָרן, ― | Vacarme, combat ; et puis, je touche le fond. |
איך װײס ניט, מיך אַרט ניט, איך בין אַ מאַשין... . | Je ne sais pas, peu importe. Je suis une machine. |