V rohu náměstí
kousek od nádraží,
pod černým baldachýnem
komínem vytvořeným,
němá bolestí
stála nad drenáží
Madona s mrtvým synem
umučeným.
Stála zmatená
nenadálým hlukem,
na ruce déšť jí padal
jak slzy velekněze,
trochu zděšená
podnapilým plukem
co vůbec nevypadal
na vítěze.
Stojíce u Piety,
kouřili cigarety
a šnapsem žízeň hnali
kilometr klusem.
Kuplety z kabaretu
zpívali pro Pietu,
a když je dozpívali
otřásli se hnusem.
Měli monstrance
cestou nakradené,
a snímky pro rodiny
jež léta neviděli.
Místní sebrance
válkou nakažené,
tu trochu zeleniny
záviděli.
Holky z ulice
trochu pomuchlali,
a pak jim zaplatili
držadlem bajonetu.
Sklady munice
pečlivě zavírali,
a pak se posadili
pod Pietu.
Sedíce pod Pietou
cpali se omeletou,
hlasitě nadávali
na pitomou nudu.
Čmárali po Pietě
pozdravy Mariettě
kterou si půjčovali
neznajíce studu.
Jednu neděli,
polní zabalili,
poslední pohlednici
příbuzným odeslali.
Potom odjeli
aniž zaplatili,
na cestě železnicí
usínali.
Nikdo neplakal,
nikdo nelitoval,
nikoho nebolelo
že jeli bez loučení.
Někdo přitakal,
jiný poděkoval,
nikomu nescházelo
poroučení.
A jenom pod Pietou,
holčičku pětiletou,
písmena zaujala
načmáraná křídou.
Číst se však neučila,
tak nápis pohladila,
písmena rozmazala.
Zbytek umyl déšť
zbytek umyl déšť.
kousek od nádraží,
pod černým baldachýnem
komínem vytvořeným,
němá bolestí
stála nad drenáží
Madona s mrtvým synem
umučeným.
Stála zmatená
nenadálým hlukem,
na ruce déšť jí padal
jak slzy velekněze,
trochu zděšená
podnapilým plukem
co vůbec nevypadal
na vítěze.
Stojíce u Piety,
kouřili cigarety
a šnapsem žízeň hnali
kilometr klusem.
Kuplety z kabaretu
zpívali pro Pietu,
a když je dozpívali
otřásli se hnusem.
Měli monstrance
cestou nakradené,
a snímky pro rodiny
jež léta neviděli.
Místní sebrance
válkou nakažené,
tu trochu zeleniny
záviděli.
Holky z ulice
trochu pomuchlali,
a pak jim zaplatili
držadlem bajonetu.
Sklady munice
pečlivě zavírali,
a pak se posadili
pod Pietu.
Sedíce pod Pietou
cpali se omeletou,
hlasitě nadávali
na pitomou nudu.
Čmárali po Pietě
pozdravy Mariettě
kterou si půjčovali
neznajíce studu.
Jednu neděli,
polní zabalili,
poslední pohlednici
příbuzným odeslali.
Potom odjeli
aniž zaplatili,
na cestě železnicí
usínali.
Nikdo neplakal,
nikdo nelitoval,
nikoho nebolelo
že jeli bez loučení.
Někdo přitakal,
jiný poděkoval,
nikomu nescházelo
poroučení.
A jenom pod Pietou,
holčičku pětiletou,
písmena zaujala
načmáraná křídou.
Číst se však neučila,
tak nápis pohladila,
písmena rozmazala.
Zbytek umyl déšť
zbytek umyl déšť.
×
![]()
Note for non-Italian users: Sorry, though the interface of this website is translated into English, most commentaries and biographies are in Italian and/or in other languages like French, German, Spanish, Russian etc.
