Terezín-Lied
anonimo
| Traduzione ceca dal libretto che accompagnava lo spettacolo “Stars... | |
CHANT DE THERESIENSTADT De grâce ne riez pas de toutes ces choses qui m’arrivent tous les jours, les fours, les trous, les tabourets, les toits, tout cela ne me gene plus du tout. Mais quelle horreur quand soudain quelqu’un vous assaille d’un torrent de paroles sans faire l’économie de mots tendres, personne ne veut attendre, meme si ce ne sont que des betises. Oui, c’est infernal, la plupart ne comprennent pas, j’écoute et me tais et dis simplement: On est a Theresienstadt, on prend la vie tres facilement car autrement ce serait une plaie. Il y a ici de belles femmes, un plaisir de les regarder, pour ça j’me plains pas d’etre a Theresienstadt. Je n’ai rien a me reprocher et suis donc tres patient quand mon coeur est plein de nostalgie; oui, nous a Theresienstadt, on prend la vie tres facilement, on aime notre petite Theresienstadt. Si je devais mourir ici, de moi on héritera mes vetements et l’argent du ghetto, je file a travers l’éther, salue mes peres et ne suis déja plus de ce monde. Je raconte a mes proches, ce qu’on a fait ici, comme on a vécu simplement sans poser de question, de café, de soupe et de rutabaga, de viande au compte-gouttes, et ça presque tous les jours, et de knödel a la creme faits par la jolie fille, faim, nous, jamais, je ne dis qu’une chose: Oui, nous a Theresienstadt on prend la vie tres facilement car autrement ce serait une plaie. Il y a ici de belles femmes, un plaisir de les regarder, pour ça j’me plains pas d’etre a Theresienstadt. Je n’ai rien a me reprocher et suis donc tres patient quand mon coeur est plein de nostalgie; oui, nous a Theresienstadt, on prend la vie tres facilement, on aime notre petite Theresienstadt. | TEREZÍNSKÁ PÍSEŇ Nesmějte se prosím věcem, které se mi tady dějí téměř každý den. Pece, díry, židličky, střechy, Nic z toho mě už nemůže rozházet. Zdá se mi hrozné, když někdo tak náhle spustí tak bouřlivou řeč. Se slovy tu nikdo nešetří. Něžná slova, ta nemůže nikdo očekávat, i kdyby byla řeč o nesmyslech. Ne, to nejde. Mnozí tomu nerozumí. Já jen poslouchám a nehovořím a říkám jen: Ano, my v Terezíně bereme život tak, jak přichází. Kdybychom to dělali jinak, přivede nás to do neštěstí. Jsou zde krásné ženy, radost na ně pohledět, A proto celkem rád přijímám Terezín. Jsem osvobozen od každé viny a jsem proto velmi trpělivý, i když mé srdce v hrudi je plné touhy. Ano, my v Terezíně bereme život tak, jak přichází. máme rádi náš malý Terezín. Pokud tady zemřu, budou po mně dědit, šatstvo a peníze z ghetta. Proletím éterem, pozdravím své otce a už nebudu na tomto světě. Vyprávěj mým milým, co jsme tady dělali, jak prostě jsme žili, na nic se neptali, u kávy, tuřínu a polévky, u masa viditelného jen přes lupu a skoro denně byl taky knedlík se smetanou od sladké dívky, po hladu ani stopy, takže říkám jen: Ano, my v Terezíně bereme život tak, jak přichází. Kdybychom to dělali jinak, přivede nás to do neštěstí. Jsou zde krásné ženy, radost na ně pohledět, A proto celkem rád přijímám Terezín. |
