Když mě brali za vojáka
Jaromír NohavicaOriginal | Version française – QUAND ILS M'ONT FAIT COCU – Marco Valdo M.I.... |
KDYŽ MĚ BRALI ZA VOJÁKA Když mě brali za vojáka, stříhali mě dohola, vypadal jsem jako blbec, jak i všichni dokola, -la, -la, -la, jak i všichni dokola. Zavřeli mě do kasáren, začali mě učiti, jak mám správný voják býti a svou zemi chrániti, -ti, -ti, -ti, a svou zemi chrániti. Na pokoji po večerce ke zdi jsem se přitulil, vzpomněl jsem si na svou milou, krásně jsem si zabulil, -lil, -lil, -lil, krásně jsem si zabulil. Když přijela po půl roce, měl jsem zrovna zápal plic, po chodbě furt někdo chodil, tak nebylo z toho nic, nic, nic, nic, tak nebylo z toho nic. Neplačte, vy oči moje, ona za to nemohla, protože mladá holka lásku potřebuje, tak si k lásce pomohla, -hla, -hla, -hla, tak si k lásce pomohla. Major nosí velkou hvězdu, před branou ho potkala, řek' jí, že má zrovna volnej kvartýr, tak se sbalit nechala, -la, -la, -la, tak se sbalit nechala. Co je komu do vojáčka, když ho holka zradila, nashledanou, pane Fráňo Šrámku, písnička už skončila, -la, -la, -la, jakpak se vám líbila, -la, -la, -la? No nic moc extra nebyla. | QUAND ILS M'ONT FAIT COCU Quand j'ai dû aller soldat, ils m'ont fait la boule à zéro Moi, du coup, j'avais vraiment l'air d'un idiot Comme tous ceux autour de moi, moi, moi Comme tous ceux autour de moi. Ils m'ont encaserné, ils ont voulu m'enseigner Comment devenir un soldat régulier Et défendre mon pays, hi, hi, hi Et défendre mon pays. En me retournant à l'heure du couvre-feu Dans la chambre, je pensais à nous deux Et je me sentais bien, bien, bien, Je me sentais bien. Quand elle est venue me voir au milieu de l'été, J'avais une pneumonie, j'étais consigné ; Et ainsi, entre nous, il ne s'est rien passé, sé, sé Et ainsi, il ne s'est rien passé. Mes yeux, je vous en prie, il ne faut pas pleurer Car une fille, voyez-vous, a besoin d'aimer Et ainsi elle se console avec l'amour, mour, mour, Et ainsi elle se console avec l'amour. Le major orné d'une grande étoile, à l'entrée l'a rencontrée, Et il lui a dit qu'il avait un beau logis, Et ainsi elle s'en est allée, ée, ée, ée, ée, Elle a fait ses bagages et s'en est allée avec lui. Que reste-t-il d'un soldat, quand son amie l'a-t-il trahi ? Au revoir, monsieur Fráňo Šrámku. Et, vous autres, qu'en pensez-vous les amis ? De cette histoire du soldat cocu, cu, cu, cu... |